Falešných bezdomovců je stále více, důvodem je finanční situace

Skutečných bezdomovců je v České republice podle odhadů přibližně 30 tisíc. V poslední době však přibývají falešní bezdomovci, kteří při kontrole tvrdí, že nemají žádné trvalé bydliště. Pro doručování písemností jsou proto registrováni, stejně jako skuteční bezdomovci na obecních a městských úřadech.

Přesná evidence bezdomovců chybí

Ještě před čtyřmi roky bylo v Česku údajně 112 tisíc občanů evidovaných na obecních a městských úřadech. Ovšem z loňského sčítání lidu vyplynulo, že ve skutečnosti je to už dvojnásobek a některé odhady hovoří o armádě půl milionu osob, které mají jako trvalé bydliště úřad. Jsou mezi nimi i Češi žijící dlouhodobě v zahraničí. Skutečných bezdomovců je zřejmě stále kolem 30 tisíc. U falešných bezdomovců se často jedná o notorické neplatiče, jelikož ohlašovny místních úřadů jim slouží jako úkryt před věřiteli. Ani na úřadu si korespondenci nevyzvedávají a majetek si často ještě před tím, než přestali platit dluhy, účelově převedli na své papírově a jen oko rozvedené partnery. Většinou až po té, co si zúžili společné jmění manželů.

Armádu bezdomovců rozšiřují nájemníci

Majitelé činžáků a ubytoven nedovolují svým nájemníkům přihlásit si trvalé bydliště, jelikož mají strach z případné návštěvy exekutora. Pro toho je rozhodující adresa dlužníka, a tak mohou zabavit i majetek, který patří vlastníkovi nemovitosti, tedy pronajímateli.

Přibývají případy účelového evidování trvalého pobytu na úřadech s cílem vyhnout se exekuci, účasti u soudu, vymáhání dluhu, placení poplatků za odvoz odpadu a dalším povinnostem. Dlužník se prostě fiktivně rozvede a manželka požádá o zrušení jeho trvalého pobytu v bytě, přestože s ní muž dál žije. Situace s vymáháním závazků se horší, přestože měla podle novely OSŘ na falešné bezdomovce zafungovat fikce doručení.

Exekuce bývají bezvýsledné

Důvodem nízké efektivity například při vymáhání daňových nedoplatků je zvyšující se počet nekontaktních subjektů. U fyzických osob je to právě přihlašování k trvalému pobytu na úřadech. Písemnosti se zasílají na adresu trvalého pobytu adresáta, což je třeba právě úřad. Pokud si ji dlužník nevyzvedne, je vrácena zpět soudu a následně vyvěšena na úřední desce. Po uplynutí stanovené lhůty se považuje za doručenou.